Článek Kovářov

Březí bylo původně sídlem vladyků Břízských a Netvorských z Břízí, kteří zde měli svoji tvrz. První zmínky pocházejí z  roku 1498,

kdy se zmiňuje pan Jindřich z Březí, jenž byl zároveň majitelem Březí...Vepic. Dožil se zřejmě velmi vysokého věku, protože on sám v roce 1570 prodává tři dvory ze svého panství pánům z Lobkovic. V roce 1549 poručnice sirotků, jež pozůstali po panu Přibíkovi Břízském, jménem Kateřina spravovala v Březí tvrz, která však v té době byla již zpustlá a sešlá a také poplužní dvůr. Část Lobkovická s vsí Vepicemi pak přešla roku 1534 koupí na pana Václava Kekule ze Stradonic. Oboje statky pak prodal Jindřich z Březí zmíněné Kateřině roku 1549. Ta je později postoupila roku 1570 bratrům Břízským, Přibíkovi a Albrechtovi. Ti pak prodali ves Vepice a Březí roku 1590 Janu Šturmovi z Hyršfeldu, který jej připojil ke svému majetku v Kovářově. Tvrz přestala být obývaná a v 18. století zcela zanikla.

Kaplička ve BřezíVe středu obce u silnice do Předbořic stojí výklenková kaplička mezi čtyřmi lipami. Stavba pochází z roku 1854 nebo dle nápisu na kapličce z roku 1887. Z téhož roku pochází zvonek zavěšený ve věžičce.

Zajímavostí jsou Boží muka, která stojí na okraji lesa u cesty mezi Březím a Předbořicemi nad roklí Machov. Mezi místními se říká, že je v nich zazděn chléb Boží muka u Březínamočený v krvi českých lidí. Má to být na paměť jedné bitvy, která se zde nedaleko odehrála mezi švédským a českým vojskem. Historickou skutečností je to, že zde švédská vojska skutečně roku 1645 táhla poté, co generál Torstenson přešel zamrzlou Vltavu a přes Zahořany a okolní vsi táhl na Vysoký Chlumec.

V roce 1790 bylo v Březí 9 domů, roku 1840 12 domů a 99 obyvatel, v roce 1895 23 domů a 136 obyvatel, v roce 1930 23 domů a 108 obyvatel, dnes má obec 18 čísel a jen 27 obyvatel.

Sbor dobrovolných hasičů byl v Březí založen roku 1921.

Březí od ZálužíBřezí od PředbořicBřezí, novostavbyRybník ve BřezíBřezí z ptačí perspektivy...

Obec Hostín leží asi 0,5 km jihozápadně od vesnice Březí. Za třicetileté války téměř úplně zanikl. Roku 1930 čítala vesnice 9 čísel a 49 obyvatel, v roce 1940 pak 10 čísel a 48 obyvatel.

Významným rodákem Hostína je Čeněk Holas.

Památník Václava PešičkyV obci stojí památník věnovaný rodákovi zdejší obce panu Pešičkovi, který za tragických okolností zemřel při útěku do Anglie, aby zde za druhé světové války bojoval proti hitlerovskému Německu.

Na návsi pak stojí kaplička vystavěná roku 1908. Zvonek ve věžičce byl vyroben o rok dříve.

Další fotografie:

Hostín od jihozápaduZajímavá chalupa v Hostíně...Další zajímavá chalupa...

Kaplička na návsi v Hostíně...Další zajímavá chalupa...Návrší s památníkem V. PešičkoviDeska památníku...Statek s pěkným vjezdemDvě chalupy při cestě do Březí...Hostín z ptačí perspektivy...

Záluží je ves asi 1 km severozápadně od Kovářova vpravo od silnice spojující Kovářov a Předbořice. Název vznikl podle jedné verze spojením slov za luhy – za loukami. Podle jiné teorie jsou to slova – Záluží od Kovářovaza louží (Zálužský rybník). Dříve zde byly poplužní dvory. Uprostřed osady stojí kaplička. Tato malá osada si zachovala svůjZálužský rybník starobylý ráz, rozkládá se v těsné blízkosti Zálužského rybníka, ve kterém se nachází množství balvanů různých tvarů a velikostí. Nad Zálužským rybníkem je rybník Frank, ke kterému vede stará cesta ze Záluží. V okolí osady je opět mnoho zajímavých kamenů, které jsou pro zdejší krajinu typické.

Kaplička v ZálužíVe středu obce na návsi mezi čtyřmi lipami stojí výklenková kaplička se zvoničkou. Roku 1923 ji nechala postavit obec. V jejím výklenku stojí socha Panny Marie s Dítětem. Zvonek do této kapličky zakoupila rodina Dvořákova, což dosvědčuje dedikace na něm zapsaná. Tento zvonek podlehl válečné rekvizici za druhé světové války a dodnes nebyl nahrazen. Bližší informace si můžete přečíst v této knize Mgr. Pavly Šimečkové.

K roku 1869 obec čítala 71 obyvatel, roku 1940 11 popisných čísel a 64 obyvatel, dnes je zde 16 čísel a pouhých 16 obyvatel. V obci býval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1913.

Dále se můžete podívat na stránku o Záluží na wikipedii.

Rybník FrankStatek v ZálužíKaplička v ZálužíNáves v ZálužíZáluží náves k silnici...Záluží z ptačí perspektivy...Horní část Záluží...

Kostel Všech svatých v Kovářově byl určitě zbudován brzy po vzniku obce. Stavba pochází z konce 13. století. Jako farní je připomínaný již roku 1356. Jedná se o stavbu západovýchodní orientace z lomového kamene podélného uspořádání.

Věž

přiléhá k průčelí na západní straně, vystavěna byla roku 1712. Přikryta je schodovitou střechou. Spodní prostor v přízemí věže má rozměry 3,2 x 2,7m a síla zdiva je 1,5m. Zaklenut je křížovou klenbou bez žeber. V tomto prostoru je umístěná do zdi zasazená kropenka románské formy ozdobená zevně soustředným rýhováním.

Kostel v Kovářově od jihozápadu

Loď

je obdélníková o délce 14,4m a šířce 9,8m, zakryta prkenným stropem s omítkou na které je vymalován novodobý motiv. Výška stropu od podlahy činí 7 m. Vítězný oblouk, který dělí loď od presbytáře je lomený, výšky 6m a rozpětí 5,75m o síle zdi 1,4m. Okna jsou tři po každé straně, nepravidelně rozložená. Vstupní portál v jižní straně lodi je tvořen hrubým žulovým pažením. Špaleta tvoří pravoúhlý ústupek, profilovaný prutem a je tvarována do špice. Tympanon portálu je zakryt později dostavěnou vstupní předsíní.

Presbytář

je ukončen třemi stranami osmiúhelníku, zaklenutý kamenem a má rozměry 6,9 x 7m. Klenba je vysoká 8,4m, směrem k lodi valená, dále pak do kamenných žeber. Žebra jsou ploše seříznuta a zasazena do jehlancových nosníků přeložených prostou čtyřhrannou deskou. Kruhový svorník je ozdoben mírně vypuklou růžicí čtyř okrouhlých listů. Klenba presbytáře obsahuje několik tzv. ozvučnicových nádob, které slouží ke zlepšení akustických vlastností prostoru. Jeden její otvor je patrný hned nad hlavním oltářem. Zvenčí je presbytář podepřen kamennými opěráky bez ústupků. Síla zdiva presbytáře činí 1,5m. Okenní otvory jsou čtyři, původní páté okno bylo v novější době zazděno.

Pohled do interiéru kostela

Sakristie

je přistavěna k severní stěně presbytáře, o rozměrech 3,5x6,2 m a je zaklenutá vysokou valenou klenbou. Portálek, který spojuje presbytář se sakristií má hrotité ostění ozdobené na vnější straně oblounem, který je nasazený na šikmo seříznuté hrany.

Mobiliář

je až na kazatelnu novodobý. Kazatelna sama je z konce 18. století konkávního tvaru, ozdobená zlacenými rokokovými motivy.

Náhrobky

které se nacházejí v podlaze kostela jsou žulové, vesměs již s nečitelnými nápisy.

Zvony

Velký zvon o průměru 112cm a výšce 108 cm s uchy ozdobenými řadou oblých nýtů. U koruny je dvouřádkový nápis:

ANNO DOMINI 1548 ISTA CAMPANA FVSA EST AD LAVDEM DEI
OMNIPOTENTIS ET BEATE MARIE
VIRGINIS ET SNACTI IOHANNIS PER ME MAGISTRVM STANISLAVM
CIVEM NOVE CIVITATE PRAGENSI

(Léta Páně 1548 byl odlit tento zvon ke chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny a svatého Jana mnou mistrem Stanislavem, občanem Nového města pražského.)

Mezi řádky je vložena větvička akantových listů; pod nápisem pak je pěkný renesanční motiv (větvové proplétání dokola). Na plášti zvonu jsou pak na protilehlých stranách 18 cm vysoké reliéfy postav sv. Ludmily a Panny Marie s Děťátkem. Na dřevěném jhu je letopočet 1703.

Další dva zvony jsou novodobé, odlité pražským zvonařem Manouškem nejsou zdařilé.

Sanktusník byl přelíván roku 1758 u pražského zvonaře Jana Henna. Měl po jedné straně sv. Floriána a na druhé straně sv. Donáta klanějící se Nejsv. Trojici.

Fotografie:

Kostel v Kovářově od severozápaduInteriér kostela, pohled ke kůruKlenba v presbytářiKlenební patkySvorník klenbyOpěráky u sakristiePůdní prostor se složitým krovem a nepořádkem :-)Krov nad presbytářem je velmi komplikovanýKonstrukce krovu věžeDva nové zvony od ManouškaRozsévač na kazatelně


Další fotografie na výšku:

Oltář Božského Srdce PáněOltář Svaté rodiny (?)Hlavní oltář, obraz Všech svatýchPatka klenby v presbytářiOpěrák jižní strany presbytářeVstupní portál z jižní stranyStroj věžních hodinVelký zvon z roku 1548Bolestný KristusPietaVitráž s mariánským motivemVitráž se sv. Pavlem


První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Od roku 1461 patřil Kovářov Janu z Rožmberka, krátce byl i majetkem krále. Od roku 1592 náležel Kovářov pánům na Zvíkově a Orlíku – Švamberkům a od roku 1622 Eggenbergům.

Kovářov z výšky...Po vymření tohoto rodu připadl Kovářov Schwarzenbergům. Jak nám ukazuje historie, je však Kovářov mnohem starší. Zdejší krajina byla dle archeologických poznatků osídlena již v 9. století. Na osídlení měla vliv i blízkost řeky Vltavy, jíž mnohá dnešní města i vesnice a samozřejmě i Kovářov může děkovat za svůj vznik a rozvoj, Vltava totiž tvořila důležitou přirozenou vodní cestu mezi jižní a střední částí naší země. Největší rozkvět Kovářova je datován do 17. a 18. století a z této doby také pochází většina kulturních památek. Kolem roku 1860 se kovářovský orlický dvůr parceloval, a tak si někteří hospodáři parcely koupili. Pozemkovou reformou r. 1919 si pachtované pozemky a pozemky panské vykoupili a tím závislost na Orlíku skončila. Páni z Orlíka byli patrony kovářovské školy. Měli právo dosazovat na školu učitele podle svého výběru a povinnost vybavovat školu potřebným zařízením, palivem apod. Drželi rovněž právo patrona kovářovského kostela, který byl farním již od roku 1220.

Kovářovu se rozhodně nevyhýbalo světové dění. Víme že, i když v malém, zapůsobila zde doba husitská. Za třicetileté války celá tato oblast značně trpěla průtahy armád a v následujícím století v letech 1771-72 zdecimovala tuto oblast epidemie moru, která zapříčinila úmrtí 2180 obyvatel kovářovské osady z celkového počtu 3096. Tyto rány však obyvatele Kovářova nesrazily. Svou vesnici znovu budovali. Je zajímavé, kolik domů a staveb z této doby nese na kamenech či zdech rok svého budování.

Zeměpisnou polohu Kovářova určují souřadnice: 490 31´ 7´´ severní šířky a 140 16´ 43´´  východní délky. Obec se rozkládá na území geomorfologického okrsku Kovářovské vrchoviny, která má nadmořskou výšku 450–550 m, v oblasti Středočeské pahorkatiny. Zdejší oblast je výjimečná z hlediska geologického má členitou krajinu se spoustou lesních porostů  a pahorků s pozoruhodnými skalními útvary či balvany rozmanitých tvarů, velké množství rybníků i malých rybníčků, které významně ovlivňují druhovou pestrost rostlin a živočichů.

Neméně zajímavá je i lidová architektura, která ukazuje v jednotlivých osadách historicky cenné stavby. Velký význam má Kovářovsko z hlediska národopisu, patří do oblasti Kozácka (Táborska – Milevska).

Nejstarší památkou v Kovářově je gotický kostel Všech svatých z roku 1220 a předbořický raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba pocházející z konce 13. století. Architektonicky zajímavou je budova staré barokní fary z roku 1739 s mansardovou střechou, typickou pro stavby tohoto druhu na orlickém panství. Mezi nejvýznamnější památky patří  pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a sousoší Kalvárie, této státem chráněné památce z roku 1732 vévodí kamenný kříž po jehož stranách stojí barokní pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana v životní velikosti. Obě tyto památky pocházejí z dílny sochaře Brokoffa.

V roce 1886 byla zřízena silnice z Milevska do Zahořan, což otevřelo zdejší chudý kraj světu. V této době hledalo mnoho občanů z kovářovské farnosti svůj nový domov za mořem. Bylo pro ně velké plus, že dovedli číst a psát, což jim velmi usnadňovalo nový život mezi mnohými negramotnými přistěhovalci.

Podle různých písemných zmínek byla v Kovářově škola již dávno před rokem 1700, její vnik je však zahalen rouškou času.

Současný školní areál je tvořen původní budovou Masarykovy měšťanské školy z r. 1930, kde je nyní 1. stupeň ZŠ, školní družina, informační centrum a kanceláře, dále tělocvičnou z r. 1981 a v roce 1984 byl dostavěn pavilon učeben pro 2. stupeň, pavilon dílen a další důležitá součást školy a to školní jídelna s kuchyní.

Fotografie:

Další fotografie Kovářova...

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Článek Kovářov