Historie Předbořic

Nejstarší zmínka o Předbořicích je z roku 1219. Je to zpráva o jistém Ozlovi a Jůrovi z Předbořic, kteří měli doprovázet průvod Přemysla Otakara I. při jeho cestě do Milevska. Další zmínka o Předbořicích je pak z roku 1316, kdy si jistá Domoslava z Chrasčic stěžuje na jakéhosi Zachaře z Bukovan, že jí poškodil majetek založením ohně v Bukovanech. Žalobcem měl být Matěj z Předbořic. Víc není známo...

Pod kostelemV letech 1344–1350 jsou Předbořice zmiňovány jako farní osada vltavského děkanátu patřící do arcijáhenství bechyňského.

Roku 1385 je zmíněno ustanovení faráře Mikuláše z Milčína, ten byl vystřídán ve své funkci roku 1388 Janem Přeborem z Chotěřiny. Přelom 14. a 15. století uchovává zmínku o dvou předbořických rodácích – Janu z Předbořic, který se stal opatem kláštera Nezamyslicích a dále Přechu z Předbořic, který se stal konventuálem kláštera milevského.

Já Hroch z Předbořic, Pavlík ze Beitova, vystříhám se proti T. M. markrabí starý Míšeňský, žeť chceme proti tobě skutkem i radou býti, podle svého pána krále uherského svými se všemi, kohož budu moci užíti nebo použíti – toto je zápis uložený v královském archivu v Drážďanech, jež původ je datován mezi léta 1401-1420.

Roku 1413 máme dochovanou zmínku o dalším střídání na faře: farářem se stal Svatibor po rezignaci Jana... Od roku 1420 patřily Předbořice k panství hradu Zvíkova.

Hrochův statekZ dob husitských válek máme jedinou zmínku o tom, že bratři Jan Petr a Jan ze Svojšína sjednávají mír s pánem Oldřichem z Rožmberka v přítomnosti Přibíka z Předbořic, Petříka z Chotěřiny a jiných... Po válkách pak je dosvědčeno, že na předbořické faře byli vesměs ustanovováni kněží, kteří podávali eucharistii pod jednou způsobou. Roku 1497 je farářem Mikuláš Pikna z Předbořic.

Rok 1504 je pro Předbořice významný, neboť přešly do majetku Švamberků, a od roku 1534 pak dědičně k orlickému panství a to až do roku 1850. V gruntovních knihách panství hradu Orlíka je zaneseno, že v Předbořicích je k roku 1584 celkem 12 statků.

Třicetiletá válka znamenala pro Předbořice ztrátu fary, která zanikla k roku 1623. Nebyli totiž kněží, kteří by zde mohli být ustanovováni. 1.-2. března roku 1645 táhlo krajem vojsko švédského generála Torstersona. Což samozřejmě znamenalo, že vojsko opatřovalo proviant a ti, kdo buď nechtěli nebo neměli co dát byli trestáni vypálením...

Každá válka, ale zvláště Sedmiletá (1756-1763) znamenala vysoké zdanění obyvatelstva. Lid velice trpěl a předbořickem podvakráte táhla vojska. Nejprve roku 1741-2 vojska francouzská a pak roku 1744 vojska rakouská pod vedením arciknížete Karla Lotrinského.

Předbořice měly roku 1790 celkem 30 domů, roku 1840 pak 41domů a 342 obyvatel, jednu židovskou rodinu a myslivnu. Roku 1845 pak bylo domů 42, obyvatel 357 a roku 1895 domů 58, obyvatel 416, 4 židovské rodiny, faru a dvoutřídní školu.

Rok 1848 znamenal zrušení roboty. Posledním rychtářem zde byl Jan Škoch. Roku 1878 se pak Předbořice stávají samostatnou obcí s vlastním starostou, kterým byl František Kahoun. Od roku 1860 měly předbořice svou školu, která zde fungovala do roku 1975.

Odchod do válkyLéta 1914-1918 znamenají první světovou válku. Z obce bylo odvedeno celkem 102 mužů, z nichž se již zpátky 22 nevrátilo...

Předbořice byly mezi léty 1948-1960 samostatnou obcí, pak do roku 1985 spadaly pod obec Zahořany, aby pak od roku 1985 byly převedeny pod obec Kovářov...


Pouť se v Přebořicích koná vždy první neděli v květnu a posvícení o neděli po sv. Václavu.