V letošní adventní době jsem vám nabídl duchovní program zaměřený na umění čekat. Toto umění velice úzce souvisí s naším vnímáním času. První týden jsme byli pozváni neutíkat v myšlenkách z přítomnosti a učit se prožívat přítomný okamžik. V druhém týdnu jsme se mohli podívat na své vztahy, tedy zdali nezacházím s těmi, které mám mít rád jako se svými nástroji. A minule jsem vás pozval k připomenutí si svých darů, vděku za ně a hledání toho, k čemu mě Pán asi s těmito devizami volá.

A dnes bych se na to chtěl podívat z trošku jiné stránky. Jsem přesvědčen, že naše texty nás v souvislosti s čekáním učí jedné důležité věci: že není ani tak moc důležité naše odhodlání a umění čekat, ale spíše to, že čekání je podstatným postojem člověka víry. Co tím mám na mysli?

V prvním čtení jsme byli uvedeni do doby krále Davida, který již má pokoj od svých nepřátel a žije v klidu a míru ve městě Jeruzalémě. A tak se zamýšlí, co by ještě udělal: zrak mu padne na Hospodinův stánek a zatouží tedy jako výraz vděku a úcty postavit Hospodinu důstojnější chrám. Ale je poučen, že to není on, kdo rozhoduje, jak bude Hospodin přítomen ve svém lidu. Ale naopak je to Hospodin, který rozhoduje o Davidovi a zejména o jeho budoucnosti, která je právě skrze předpověď Nátana velkolepá. Evangelium nás zavádí do Nazareta, kde žije chudá a prostá dívka Maria. Také ona má už v hlavě plány své budoucnosti, je zasnoubena s Josefem a těší se asi, jak bude mít s Josefem děti a šťastnou rodinu. Do toho všeho zasáhne Pán a Marii to totálně převrátí život. Všimněme si, že oba hlavní hrdinové těchto čtení jsou sice zaskočeni, ale nebouří se, ale dokáží změnit své plány. A v tom vidím znak svatosti, zbožnosti: být vnímavý k přicházejícímu, být citlivý pro dar přítomné chvíle. David i Maria se klidně mohli otočit a říct, že to je hloupost. Ale oni to, co prožili, vzali vážně a tím umožnili vyrůst něčemu obrovskému.

Myslím, že v tom je poselství této neděle: příští týden máme Vánoce, dostaneme ohromný dar Božího Syna. Ale pro každého z nás určitě jsou připraveny i jiné dary s tím, dary pro vnímavá srdce: ve druhém čtení slyšíme: Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia… Ano, když budeme chtít a když dáme Bohu šanci. Otevřme tedy svá srdce a očekávejme od každého dne, od každé chvilky nějaký dar pro nás. Myslím, že Bůh je velmi štědrý.