15. neděle v mezidobí

Apoštolské poslání být pastýři Božího lidu.

  • Ježíš apoštoly posílá. Už tedy není sám, kdo hlásá Boží slovo, ale jeho poslání pokračuje dál v těle, které si vybudoval a tím je církev (po dvou) – hlásání není osobní kratochvíle nadaných lidí, ale podstatným prvkem činnosti společenství.
  • Dával jim moc. Když Ježíš ustanovuje svých Dvanáct, ustanovil je proto: Aby byli s ním a aby jim dával moc hlásat… Takže je tu intimní společenství s Ježíšem, což je nutnou charakteristikou každého hlasatele evangelia – modlitba, život s Ním.
  • Nic si na cestu neberte, protože všechno dostali od Ježíše a všechno jim také během cesty doplní.
  • Zůstávejte tam, kde vás přijmou a tam, kde vás nebudou chtít slyšet, odtud odejděte. Ježíše nelze lidem nutit. On se nikdy nikomu nevnucuje. Přichází jako Spasitel lidské bídy a hříchu, proto, kdo nevnímá potřebu být zachráněn, ještě nedozrál k přijetí Ježíše. Každý člověk má svůj čas.
  • Hlásali, že je třeba se obrátit – toto je evangelium.
  • Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je – ukazuje se, že takové hlásání je velice účinné.

V jedné knize od Eliase Velly jsem přečetl následující příběh o potřebnosti bytí s Ježíšem: Byla to žena, která měla vidění krásné vázy, ale rozbité. Nemohla tomuto vidění porozumět. Také viděla, že kusy skla z té vázy byly potřísněny krví. Pak prosila Ježíše, aby jí vysvětlil, co to vidění znamená. A Pán k ní promluvil: „Ta váza, to jsi ty. Velmi krásná váza, protože já jsem tě obdaroval tolika talenty. A tato váza byla plná živoucí vody. Bylo to tvůj osobní důvěrný vztah s Pánem, tvé osobní modlitby, tvoje komunikace, společenství s Pánem. A tato váza byla tak plná, že začali k tobě přicházet lidé, aby si nabírali z této živoucí vody. A ty jsi jim začala dávat z této živoucí vody. Ale lidí, kteří k tobě přicházeli, bylo tolik, že ty jsi už neměla čas se modlit. Ty jsi už neměla čas se mnou komunikovat. A tak se stalo, že tato voda začala vysychat. A pak přišla doba, kdy v té váze nebyla žádná voda. Ale lidé k tobě přicházeli stále. A teď jsi jim neměla co dát. A tak místo živoucí vody, která tam nyní scházela, jsi jim začal dávat kusy té vázy. Začala jsi jim dávat kusy sebe, svou inteligenci, svou logiku, své rady, ale nikoli již mě. Začala jsi jim dávat kusy skla místo živoucí vody. Jenž živoucí voda uspokojuje žízeň, zatímco kusy skla mohou jen zranit a přinést krev.“

Články: