Minulý týden jsme četli evangelium o uzdravení hluchoněmého slovem Effatha! A dnes jsme už pokročili do druhé části evangelia, která je uvozena slovy: potom je začal poučovat. Nyní Ježíš naprosto otevřeně mluví o tom, že je nutné, aby On trpěl. V první části evangelia ukázal Ježíš, co je to spása, v čem spočívá. Nyní je třeba, aby přikročil k poučení, jak spása k člověku přichází. A zde se začne naprosto jasně projevovat rozdíl mezi myšlením Božím a myšlením lidským.

Člověk je od přirozenosti egoista, chce tolik sám žít, že je připraven kvůli tomu zabíjet. Bůh na rozdíl od člověka chce tolik náš život, že je připraven sám sebe nechat zabít.

Lidská moudrost je charakteristická tím, že člověk vyhledává majetek, moc a vnější vzhled a v důsledku toho přivádí ke smrti sebe i druhé. Naproti tomu Boží moudrost prochází vždy chudobou, ponížením a pokorou, když přijímá utrpení, odmítnutí a zabití a právě tak vítězí nad lidskou moudrostí. Člověk hřeší tím, že odmítá Boha a říká, že o něj nestojí, Bůh odpovídá tím, že toto od člověka přijímá, nechává se člověkem zabít, aby nám lidem došlo, že Bohu jde opravdu jen o nás, o naše blaho, štěstí a život.

To hlavní zlo, které Bůh touží vykoupit a uzdravit není mimo nás zlý svět, satan či přírodní neštěstí. To hlavní zlo je v srdci každého z nás. Ježíš nám to říkal v evangeliu před dvěma týdny: člověka znečišťuje to, co z něj vychází… Petrovo slovo je slovo svůdce: což si nevšímáš, že takto, tím, že zemřeš, své království zničíš? Bůh uchovej! To se ti nikdy nestane! Ale Ježíš mu odpovídá: jdi mi z očí (jdi za mě!)… Petr je stále jen učedník, není mistr. Proto se nemá stavět před Ježíše, ale za něj. Petr chtěl Ježíše přetáhnout na svou stranu, zatímco on má být přetažen na stranu Ježíšovu. Petr se pokusil o převrácení víry, kdy místo aby on poslouchal Pána, měl Pán poslouchat Petra. Ježíš Petra nevyhání (jdi pryč, jdi daleko ode mě), ale zve ho do své blízkosti, ale na správné místo. Jdi za mě!

Proč Ježíš nazývá Petra satanem? Protože Petr se pokusil učinit totéž, co na poušti zkoušel satan na Ježíše přímo: odvést Ježíše od smyslu jeho poslání. Když se to satanovi nepodařilo přímo na poušti jako nepříteli, zkouší to přes Petra, jakožto přes nejlepšího přítele. Petr nedělá nic vyloženě ďábelského. Naopak: snaží se dělat věci hluboce lidským způsobem. A právě v tom je ona satanská lež: ukázat Boha člověku jako nelidského. Když je člověk oklamaný tím Zlým, pak považuje Boha ne přímo za nepřítele, ale za toho, kdo mu nerozumí, kdo má na něj přemrštěné požadavky, kdo ho nechápe a nikdy se o něj vlastně nezajímá. Nenechme se takto oklamat i my. Ve víře přijměme logiku evangelia jako opravdovou moudrost a cestu k plnosti lidství.