Kronika obcí kovářovska

Na přání a prosbu pana Jiřího Jirouška z Kovářova zde zveřejňujeme výsledek mnohaleté práce, kterou spolu s panem Karlem Mitískou odvedli při zpracovávání kronik obyvatel chalup jednotlivých vesnic v okolí Kovářova. Knihy procházejí jedenáct vesnic podle popisných čísel a až jimi budete listovat, ponoříte se do životů našich předků, kteří zde žili a zažívali zde – podobně jako my – věci krásné, ale i složité...

Knihy jsou produkty množství práce, kterou se této věci rozhodli věnovat, a proto by nebylo od věci, pokud načerpáte pro sebe z těchto materiálů užitečné informace, alespoň nějakou formou poděkovat. Pan Jiroušek je mezi námi a můžete tak učinit osobně, avšak pan Mitíska už je na věčnosti. Prosím tedy o krátkou modlitbu za spásu jeho duše...

Níže uvádíme odkazy ke stažení jednotlivých souborů ve formátu pdf, které můžete prohlížet ve Vašem počítači. Tato forma se nám zdá vzhledem k rozsáhlosti jakožto nejvhodnější. Pokud byste měli jakékoliv připomínky, prosím, kontaktujte nás prostřednictvím kontaktních údajů uvedených zde na webu na příslušném místě.

Řehoř J. Žáček.

Komentář pana Jiřího Jirouška

Při vyučování dějepisu ve škole se učíme znát různé události, které nemají pro nás žádný význam ani se nás netýkají. Učíme se znát jména vládců, kteří někdy nezaslouží ani vzpomínky. Rozumnější je znát dějiny svého rodu, předků, kteří utvářeli naši životní dráhu. Panovníci a šlechtici znají své rodopisy. U ostatních lidí se tyto údaje udržovaly většinou jen v ústním podání a z toho důvodu byly někdy nepřesné, neboť podrobnosti se většinou vytrácely.

Když nyní je v archivech přístup k matrikám, rozhodli jsme se, že podle zápisů v nich sestavíme rodopisy k jednotlivým rodům. Přitom pozorujeme, jak se jednotlivé rody vzájemně prolínají. Když v dřívějších dobách bylo možné spojení s okolním světem většinou jen pěšky, byly sňatky uzavírány s těmi, kteří žili v blízkém okolí. Byli to buď přímo sousedi nebo ti, kteří žili ve stejné vesnici. Pak teprve následovaly vzdálenější vesnice a spíše vyjímečně se někdo dostal opravdu daleko, i když i tam žil někdo známý. Vzhledem k těmto bližším nebo vzdálenějším příbuzenským vztahům se ještě před padesáti lety užívalo na venkově oslovení strýčku, teto místo pane, paní. Užívalo se i případech, když se jednalo o úplně cizí lidi.

Když mi bylo 9 let, tak jsme si hráli na návsi. Tu ke mně přišel kamarád a povídal: "Jirko, táta byl na stranické schůzi a tam říkali, že vy a Habartovi od váhy se budete stěhovat." Jak mi asi bylo... Ale musím přiznat, Kovářov je větší vesnice – dnes středisková a komunistů tu bylo hodně, ale ty tři tolik "důležité podpisy" nesehnali. Při zakládání jednotných zemědělských družstev se říkalo, že venkov bude jedna rodina, ale on tou jednou rodinou už byl před staletími. Režimu se tímto jednáním podařilo zlikvidovat svobodný selský stav. Násilná kolektivizace měla přípravnou fázi: vyvolání strachu. Popravy, věznění, deportace, to vše přerušilo staleté vazby rodů, rodin i sousedské vztahy, které nikdy nemohou být plně obnoveny. tím se předešlému režimu podařilo nenávratně zlikvidovat svobodný selský stav.

Jiří Jiroušek

Rodokmeny ke stažení

(řazeno kromě Kovářova abecedně)

Kovářov

Březí

Dobrošov

Hostín

Klisinec

Kotýřina

Pechova Lhota

Předbořice

Radvánov

Řenkov

Vepice

Vesec

Záluží

Jednotlivé rody v Kovářově

Rody

Nájemníci z Kovářovska

Nájemníci

Články: