Den jsme zahájili růžencem a mší svatou. Po ní pak se skoro všichni přesunuli do obchodu, kde proběhla napínavá záležitost. Po včerejším losování padlo na Páju, že si má koupit nějakou drobnost a údivem zareagovat na cenu, přičemž ostatní za zpěvu „kámen, nůžky, papír“ vypochodovali z obchodu. Prodavačka skutečně byla mírně v šoku a pochopila, že byla obětí jisté hry… Na faru pak jsme šli od obchodu pozpátku a zjistili, že nohy rostou chodidly dopředu proto, aby se nám lépe chodilo vpřed. Po snídani pak následovala společná práce na téma Povolání. Každá skupina dostala jiný biblický příběh a měla odpovědět na otázky, které pomohly k ujasnění, co to je povolání, jaké jsou jeho znaky atd.

Následoval oběd, polední pauza a pak asi ve dvě jsme se vydali do kestřanské tvrze na prohlídku. Ujal se nás tam pan průvodce, který nám vše velmi zajímavě ukázal a okomentoval a dokonce mám pocit, že nás vzal i do míst, kam běžně návštěvníky nevodí, totiž do vinného sklípku. Zbylé sklepy pak jsme si mohli prohlédnout sami, což jsme opět využili k zajímavé činnosti – zpěvu v nádherných zaklenutých sklepech. Vše je natočeno na videu… Kestřany měly tu zvláštnost, že v bezprostřední blízkosti stály dokonce tři tvrze. Jednu jsme viděli, druhá je soukromá a neprovádí se tam, třetí zanikla a neví se, kde byla… Zajímavá historie. Po prohlídce přišla vhod zmrzlina z místního obchodu a zbytek odpoledne byl volný, dalo se tvořit, psát vzkazy do obálek či sportovat.

Po večeři pak následoval film na skoro tři hodiny – Velké ticho. Je to dokumentární film o kartouze Grand Chartre u Grenoblu a ukazuje velice působivým stylem takový vhled do života kartuziánských mnichů. Pro většinu byl film příliš dlouhý a málo se v něm mluvilo. Ale při bilanci ho nikdo nehodnotil negativně. Možná až nadejde čas, si ho pak každý může prohlédnout sám v soukromí… Den pak ukončila společná bilance.

Videa:

Momentky dne...

Zpívání v kestřanském podzemí místní tvrze...