Lektorát je službou, ve které věřící předčítá liturgické texty při bohoslužbách. V nových obřadech mše svaté, které vzešly z Druhého vatikánského koncilu, zazněl požadavek, aby se liturgie slavila tak, aby každý věřící měl na ní co nejvíce uvědomělou a také aktivní účast. K takový účasti je Boží lid povolán mocí křtu. Aktivní účast na slavení liturgie je podpořena tím, že se obnovily služby, které při mši svaté vykonávají laici a to je předčítání Božího slova a služba u oltáře.

Lektor je ustanoven pro úkol, který je mu vlastní: v liturgickém shromáždění čte Boží slovo, je mu svěřeno předčítání Božího slova, vyjma evangelium. Pokud při mši svaté chybí žalmista, který by mohl zpívat responzoriální žalm, je on první, který má recitovat žalm mezi čteními. Není-li přítomen jáhen ani kantor, přednáší úmysly při přímluvách a usměrňuje zpěv a účast věřícího lidu při bohoslužbách. Je mu také možno svěřit přípravu věřících k hodnému přijetí svátostí a je-li třeba, může také vést přípravu věřících, kteří mají na základě dočasného pověření číst při bohoslužbě Písmo svaté.

Aby sám mohl takové úkoly konat náležitě a příkladně, ať sám stále rozjímá slova Písma svatého. Lektor si je vědom úkolu, který přijal, a snaží se den ze dne a s použitím vhodných prostředků stále víc přilnout k Písmu svatému a stále hlouběji je poznávat. Tak se stane dokonalejším učedníkem Pána. Tato služba je podle tradice církve vyhrazena mužům.

Čerpáno z apoštolského listu Ministeria quaedam