Rok 2015 cyklus B

Letos nás bude provázet nedělními čteními téma SMLOUVY. V prvním čtení jsme slyšeli, jak Bůh uzavřel smlouvu s Noemem. O co šlo? Po hříchu prvních lidí se lidstvo následně stále více propadá do svévole. Bůh této svévoli činí přítrž vodami potopy. Po ní pak uzavírá Bůh velice širokou smlouvu nejen s lidstvem, ale i s celým stvořením, že už nebude zahlazeno vodami potopy. Touto smlouvou daruje Bůh svému tvorstvu novým způsobem svoji blízkost.

Slavíme poslední neděli před začátkem doby postní a ve čtení Markova evangelia jsme došli k vyprávění o malomocném. První čtení ukazuje, jak se na kožní choroby díval Starý zákon. Člověk, který byl postižen nakažlivou kožní nemocí, byl neschopný bohoslužby – nebyl totiž tělesně v pořádku. Pokud byl naopak závažně nemocen, byl tzv. nečistý, to znamená neschopen kontaktu s Bohem a tedy žil v izolaci.

Což nejsou svízele údělem člověka na zemi, dni jeho jako dni nádeníka? Tak se ptá v dnešním prvním čtení těžce zkoušený Job. A my asi můžeme realisticky odpovědět: ano, jsou. Život člověka je vystaven četných zkouškám a trápením. Evangelium, které popisuje druhou polovinu Ježíšova typického dne podle Markova líčení, ukazuje, že Ježíš má moc nad nemocí (horečka Petrovy tchýně) i nad démony (nemocní a posedlí přinášení k Ježíšovi večer).

Minulý týden jsme při četbě Markova evangelia byli s Ježíšem na počátku jeho veřejného kázání, které Marek shrnuje do určité zkratky: Naplnil se čas, přiblížilo se Boží království. Čiňte pokání a věřte evangeliu! A dnes nám Marek začíná odhalovat takový jeden typický Ježíšův den. Je to shodou okolností sobota a Ježíš jako zbožný a pravověrný Žid jde v sobotu do synagogy. Je zvykem, že pronést slovo povzbuzení může každý dospělý a Ježíš je vybídnut.

Před dvěma týdny jsme slavili svátek Křtu Páně, ve kterém Ježíš začíná své veřejné poslání sestoupením do vod Jordánu, kde na sebe symbolicky bere hříchy lidí. Po této události ho Duch vyvedl na poušť (doslova vymrštil). Zde je pokoušen od Satana, žije s divokými zvířaty a slouží mu na ní andělé. Markovo vyprávění chce zdůraznit skutečnost, že Ježíš je nový Adam, který na rozdíl od toho starého v ďábelském pokušení obstál.

Milí bratři a sestry, myslím, že nás v prvním čtení muselo upoutat množství slov jako světlo, svítit, zářit… Celkem 7x. V souvislosti s tím, co slavíme, se nám dnešní den ukazuje, jako den světla. Světlo přišlo na svět a ozářilo ty, kteří měli otevřené oči. Tím světlem je malé betlémské dítě Ježíš, o němž nám celá vánoční doba říká, že je to Bůh sám v lidském těle…

Dnešní neděle nám nabízí další látku k úvahám a povzbuzení radosti z toho, že se Boží Syn stal jedním z nás. Mnoho lidí ve světě spolu s námi slavilo Vánoce, ať už jsou věřící či nikoliv. Jenže pohled víry dává hlubší ponor do významu Vánoc. Obchodníci již zahájili povánoční výprodeje, pro ně jsou Vánoce skvělou možností zvýšit svůj obrat a víc ze své povahy v nich nehledají, proto zcela racionálně již pro ně Vánoce skončily. Pro nás však ne.

Stránky