Nejnovější v této sekci...

Na přání a prosbu pana Jiřího Jirouška z Kovářova zde zveřejňujeme výsledek mnohaleté práce, kterou spolu s panem Karlem Mitískou odvedli při zpracovávání kronik obyvatel chalup jednotlivých vesnic v okolí Kovářova. Knihy procházejí jedenáct vesnic podle popisných čísel a až jimi budete listovat, ponoříte se do životů našich předků, kteří zde žili a zažívali zde – podobně jako my – věci krásné, ale i složité...

Knihy jsou produkty množství práce, kterou se této věci rozhodli věnovat, a proto by nebylo od věci, pokud načerpáte pro sebe z těchto materiálů užitečné informace, alespoň nějakou formou poděkovat. Pan Jiroušek je mezi námi a můžete tak učinit osobně, avšak pan Mitíska už je na věčnosti. Prosím tedy o krátkou modlitbu za spásu jeho duše...

Níže uvádíme odkazy ke stažení jednotlivých souborů ve formátu pdf, které můžete prohlížet ve Vašem počítači. Tato forma se nám zdá vzhledem k rozsáhlosti jakožto nejvhodnější. Pokud byste měli jakékoliv připomínky, prosím, kontaktujte nás prostřednictvím kontaktních údajů uvedených zde na webu na příslušném místě.

Řehoř J. Žáček.

Komentář pana Jiřího Jirouška

Při vyučování dějepisu ve škole se učíme znát různé události, které nemají pro nás žádný význam ani se nás netýkají. Učíme se znát jména vládců, kteří někdy nezaslouží ani vzpomínky. Rozumnější je znát dějiny svého rodu, předků, kteří utvářeli naši životní dráhu. Panovníci a šlechtici znají své rodopisy. U ostatních lidí se tyto údaje udržovaly většinou jen v ústním podání a z toho důvodu byly někdy nepřesné, neboť podrobnosti se většinou vytrácely.

Když nyní je v archivech přístup k matrikám, rozhodli jsme se, že podle zápisů v nich sestavíme rodopisy k jednotlivým rodům. Přitom pozorujeme, jak se jednotlivé rody vzájemně prolínají. Když v dřívějších dobách bylo možné spojení s okolním světem většinou jen pěšky, byly sňatky uzavírány s těmi, kteří žili v blízkém okolí. Byli to buď přímo sousedi nebo ti, kteří žili ve stejné vesnici. Pak teprve následovaly vzdálenější vesnice a spíše vyjímečně se někdo dostal opravdu daleko, i když i tam žil někdo známý. Vzhledem k těmto bližším nebo vzdálenějším příbuzenským vztahům se ještě před padesáti lety užívalo na venkově oslovení strýčku, teto místo pane, paní. Užívalo se i případech, když se jednalo o úplně cizí lidi.

Když mi bylo 9 let, tak jsme si hráli na návsi. Tu ke mně přišel kamarád a povídal: "Jirko, táta byl na stranické schůzi a tam říkali, že vy a Habartovi od váhy se budete stěhovat." Jak mi asi bylo... Ale musím přiznat, Kovářov je větší vesnice – dnes středisková a komunistů tu bylo hodně, ale ty tři tolik "důležité podpisy" nesehnali. Při zakládání jednotných zemědělských družstev se říkalo, že venkov bude jedna rodina, ale on tou jednou rodinou už byl před staletími. Režimu se tímto jednáním podařilo zlikvidovat svobodný selský stav. Násilná kolektivizace měla přípravnou fázi: vyvolání strachu. Popravy, věznění, deportace, to vše přerušilo staleté vazby rodů, rodin i sousedské vztahy, které nikdy nemohou být plně obnoveny. tím se předešlému režimu podařilo nenávratně zlikvidovat svobodný selský stav.

Jiří Jiroušek

Rodokmeny ke stažení

(řazeno kromě Kovářova abecedně)

Kovářov

Březí

Dobrošov

Hostín

Klisinec

Kotýřina

Pechova Lhota

Předbořice

Radvánov

Řenkov

Vepice

Vesec

Záluží

Jednotlivé rody v Kovářově

Rody

Nájemníci z Kovářovska

Nájemníci

V době postní se naši ministranti velice úspěšně zúčastnili ministrantského turnaje. Zde vám přinášíme krátký report z této události:

Vstup do galerieZúčastnili  jsme se 5. dijecézního ministranského miniturnaje. Sraz byl v 17:30-18:00 v pátek 23 února. Po příjezdu jsme šli na mši a potom do muzea filmových rekvizit. V sobotu jsme šli hrát do haly ZŠ Zbrojovská. Hráli vždy tři hráči a jeden brankář. Konec byl v sobotu v 16:00.Umistili jsme se na 3.místě.

Tomáš Jůza

Základní motivem našeho programu je KŘÍŽ. Kříž je základním znamením všech křesťanů. Je to nejen znamení Ježíšova utrpení a smrti, ale především jeho vítězství. Promlouvá ke všem lidem, kteří trpí – k utiskovaným, nemocným, chudým, k lidem na okraji společnosti – a nabízí jim naději. Kříž mluví o Bohu, který povyšuje ponížené, dává sílu slabým, překonává rozdělení a přemáhá nenávist láskou.

V naší krajině je vidět mnoho křížů, kapliček a Božích muk. Všechny jsou znamením víry našich předků. Mnohdy kolem nich jezdíme a chodíme, aniž bychom si jich všimli. Pro letošní postní dobu jsme připravili námět, který by nám měl pomoci tyto kříže znovu objevit a zamyslet se nad tím, co pro naše předky kříž znamenal a co znamená pro nás.

Cílem této aktivity je prožít postní dobu jako čas, v němž prožíváme vděčnost za Boží lásku, která se nejvíce projevila na kříži. Objevovat kříže ve svém okolí, pořídit jejich fotografie, pátrat po historii jejich vzniku a zamyslet se nad tím, jaký význam má kříž pro nás osobně. Nepřecházet kolem křížů netečně, ale učit se v duchu poděkovat. Nebýt lhostejný ke kříži a znovu objevit jeho velký význam.

Soutěže se mohou zúčastnit rodiny, popřípadě jen děti, a jejich úkolem je objevovat kříže ve svém okolí. Když kříž najdou, zakreslí si ho do mapy, vyfotí ho včetně nápisu na něm. Zavedou si sešitek, do něhož si budou zapisovat své poznatky, případně si mohou kříž nakreslit. Bude to znamením naší sounáležitosti a víry, kterou jsme převzali od předchozích generací a kterou chceme nést dál. Objevovatelé křížů rozluští nápisy, zjistí historii kříže (kdo ho postavil a proč, v kterém roce) a v neposlední řadě se u kříže pomodlí, příp. kolem něj uklidí. Pořízené fotografie můžeme vyvěšovat ve fotogalerii na farním webu. V tom případě tedy prosím o zaslání jedné fotografie na mailovou adresu: rj.zacek(zavináč)hotmail.com.

Kdo se bude chtít zapojit se do postní soutěže o návštěvu nejvíce křížů v okolí, dostane mapu. Do mapy bude zakreslovat kříže, které navštívil, jako jednotlivec nebo jako rodina. U kříže se pomodlí např. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým svatým křížem jsi nás vykoupil… nebo jinou modlitbu, ve které se mluví o kříži. Může zazpívat i píseň, zde není nikdo omezen. Mapu na konci postního období tj. na Zelený čtvrtek odevzdá a podle zakreslených křížů a zaslaných fotografií se provede vyhodnocení. Výherci budou známi 3. neděli velikonoční a budou odměněni stolní hrou pro celou rodinu!

PředbořiceŘenkovBřezíLašoviceVladyčínKovářovPechova LhotaRadvánovVepiceVesec

Odkaz ke stažení soutěžní mapy.

Motivace

1. neděle postní má evangelium: Ježíš na poušti (Mk 1,12-15)
Motto: Každý má svůj kříž na míru

Příběh: Jeden člověk si stěžoval Bohu, že nese příliš těžký kříž. Bůh ho tedy zavedl do místnosti plné křížů a řekl, ať si vybere jiný, který by se mu zdál vhodnější. Člověk se procházel místností, a tu zahlédl jeden malý kříž – sotva ho ale zvedl, zjistil, že je těžký jak olovo. Za chvíli zas narazil na další kříž, který se mu zdál vhodný. Když si ho však posadil na rameno, zjistil, že přesně v místě styku s ramenem má kříž ostrou špičku, která ho velmi bolestivě píchala. A tak se mu na každém kříži něco nelíbilo. Až úplně vzadu v místnosti našel jeden kříž, ani velký, ani malý, zkusil ho, byl tak „akorát“. „Tento si vezmu,“ řekl Bohu. Bůh se na něj s láskou podíval a řekl: „A víš, že to je přesně ten tvůj kříž, na který sis stěžoval?“

K zamyšlení: Pán Ježíš se na poušti připravoval na své poslání, které mělo vyvrcholit na kříži. Nejdříve přijal drobné kříže – pokušení. Umíme přijímat kříže, které život přináší?

2. neděle postní má evangelium: Ježíšovo proměnění (Mk 9,1–9)

Motto: Kříž člověka nese

Příběh: Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: „Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit.“ Tak vzal pilku a kříž uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: „Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit.“ A tak to šlo několikrát. Nakonec byl kříž docela krátký. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli přes propast. Jenže kříž toho člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti. Člověk zde stál zoufalý a litoval, že svůj kříž zkrátil.

K zamyšlení: Pán Ježíš se s apoštoly modlil na vysoké hoře. V modlitbě ho apoštolové uviděli jinak než doposud. Mám i já prostor pro modlitbu, abych uviděl(a) Boží lásku, která mne nese? (Svatý Jan Maria Vianney řekl: „Nejsi to ty, kdo nese kříž, ale kříž nese tebe.“)

3. neděle postní má evangelium: Vyhnání kupců z chrámu (Jan 2,13-25)

Motto: Kříž má velkou cenu

Příběh: Byla dražba. Dražily se věci nějakého bohatého muže. Byl tam taky jeden malíř, který měl našetřených jen 100 franků. Za 75 franků koupil postel a už odcházel, když v tom dražící vyvolával kříž. „Co mi za něj dáte?“ zeptal se a ukázal černý, starý, špinavý kříž. „Nic,“ ozvalo se, a vzápětí následoval smích. Malíř se obrátil a řekl: „Koupil bych ho, ale mám jen 25 franků.“ Nikdo nedal víc, a tak malíř s posměchem koupil starý kříž a odešel. Doma ho začal čistit. A pojednou zjistil, že ten kříž je zlatý. Když ho celý vyčistil, donesl do zlatnictví, kde jeho cenu vyčíslili na 60 000 franků.

K zamyšlení: Ježíš vyhnal kupce z chrámu. I my máme „vyčistit“ svůj život od nepotřebného haraburdí, od nesprávných postojů a hříchů. Kříž však patří mezi skvosty.

Každoroční prožívání postní doby je příhodný čas pro vystoupení na posvátnou horu Velikonoc. Postní doba totiž svojí povahou připravuje věřící na slavení velikonočního tajemství. V této době jsou katechumeni uváděni k přijetí iniciačních svátostí – křtu, eucharistie a biřmování. Ti z nás, kteří jsme již křest přijali se pak horlivým pokáním připravují k obnovení křestního vyznání o velikonoční vigilii, a to horlivějším nasloucháním Božímu slovu a modlitbou. Proto vám nabízím následující aktivity pro dobu postní:

České Švýcarsko (autor: Václav Sojka)Postní duchovní obnova

Přijměte, prosím, pozvání na Postní duchovní obnovu v milevském klášteře.

V pátek 16. 2. od 18:30 je přednáška Mons. Františka Radkovského, emeritního biskupa plzeňského o Turínském plátně s promítáním v Latinské škole.

Dále se pokračuje v sobotu 17. 2. od 9:00, kdy začíná 2. přednáška otce biskupa v Latinské škole a v 10:30 je mše svatá v bazilice. Možnost svátostí smíření během dopoledne. Nenechme si ujít tuto příležitost ztišení a obnovy!

Modlitba křížové cesty

V našich farnostech se budeme pobožnost křížové cesty modlit takto:

V Kovářově ve středu od 16:30 v neděli od 15:00.

V Předbořicích ve čtvrtek po mši svaté.

V Milevsku je možné se zúčastnit modlitby křížové cesty:

V kostele sv. Bartoloměje:

ve středu a v sobotu přede mší svatou v 16:20
ve čtvrtek po ranní mši svaté (s knězem).

V pátek bude křížová cesta v přírodě za klášterem (v případě nepříznivého počasí v bazilice). Sraz před bránou kláštera vždy v 17:00.

Podpora Domácího hospice Athelas

V době postní budete mít možnost také podpořit konkrétní charitativní projekty. Kromě tradičních papírových postních pokladniček pro Charitu budete moci do pokladniček v kostelích dávat příspěvky na písecký Domácí hospic Athelas. Podle učení církevních Otců má modlitbu doprovodit půst a to, co ušetříme postem, můžeme darovat těm, kdo jsou potřební. Myslím, že je vhodné podpořit ty, kteří naši podporu potřebují a kteří se starají o naše nemocné a umírající v našich končinách a tím může být třeba i právě písecký hospic.

Jak jsem již při mších svatých v kapličkách avizoval, připravil jsem z fotografií pořízených při poutích galerii, ve které si tyto okamžiky můžete znovu připomenout. Děkuji ještě jednou všem obětavým farníkům za přípravu, péči o kapličky a za účast na těchto akcích.

Vstup do galerie je zde: Vstup do galerie

V neděli 18. června 2017 jsme spolu s celou církví slavili slavnost Těla a Krve Páně. Během mše svaté také deset dětí v Kovářově a tři v Předbořicích poprvé přijali svátost Těla a Krve Pána Ježíše. Uzavřeli tak několikaměsíční přípravu na přijetí této svátosti a udělali další krok ke své křesťanské dospělosti. Touto radostnou událostí je také doprovodili rodiče, jejich přátelé a celá naše farní rodina.

Po mši svaté jsme vyšli na náves, kde již obětovaví farníci připravili oltáře k průvodu. Veřejným průvodem jsme vyznali víru ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii, ale také jsme za tento Boží dar poděkovali. Tyto slavnostní chvíle si můžete připomenout v následující fotogelerii. Vstup do galerie

Letošní Noc kostelů připadla na pátek 9. června 2017. V tomto roce, bohužel, tato akce kolidovala s folklórním festivalem, takže množství farníků, kteří by mohli s programem pomoci, již byla zaměstnána na návsi.

I tak jsme noc kostelů uspořádali od 20 hodin do zhruba 21:45. Zúčastnilo se asi 10 lidí, někteří i z daleka. Myslím si, že z reakcí návštěvníků můžeme soudit, že se jim program líbil a byli rádi, že náš kostel byl otevřen. Děkuji všem, kdo s programeme a organizací pomohli a mohu jen dodat: Těšíme se na příští rok!

Plakát noci kostelů

Zde si můžete prohlédnout několik fotografií, za jejichž pořízení děkuji Petře Baštýřové.

Řehoř J. Žáček.

Celkem patnáct dětí se začalo pravidelně připravovat na své první setkání s Ježíšem přítomným v eucharistii. Setkání obvykle probíhají ve středu po mši svaté na faře v Kovářově a v prvních setkáních jsme se snažili poznat Ježíše jako toho, s kým když se setkáme, tak nás toto setkání promění. K tomu, abychom to zakusili, se zamýšlíme nad evangelními příběhy takových setkání.

V druhé polovině přípravy se již věnujeme znamení eucharistie, který je pokrmem, který sytí náš život a umožňuje nám setkání s živým Ježíšem. V této části reflektujeme ty prvky a symboly, které tvoří eucharistii.

Z našich setkání je utvořená také postupně doplňující fotogalerie. A zde v článku si stručně připomeneme, čemu jsme se v našich setkáních postupně věnovali.

Vstup do galerie: Vstup do galerie

22. března – Ježíš náš přítel a bratr

V prvním setkání jsme se vydali na břehy řeky Jordánu a zde jsme prožili setkání Ježíše s Janem Křtitelem. Právě touto událostí začíná Ježíšova veřejná činnost, kdy prochází zemí a setkává se s lidmi, kteří touží po Bohu, po lásce a setkání s někým, kdo přinese do jejich smutku či nemocí své světlo.

29. března

Toto setkání odpadlo, pro mou hlasovou indispozici.

4. dubna – Ježíš uzdravuje slepého

Na příběhu slepého Bartimaia z Jericha jsme viděli, jak Ježíš přichází s konkrétní pomocí k nemocnému slepci. Jeho situace osamocení a vyloučení se skrze setkání s Ježíšem mění a on získává nejen světlo do svého života, ale také i cestu k následování. Podobně jako slepý Bartimaios i my ve mši svaté prosíme Ježíše: „Pane, smiluj se!“

12. dubna – Ježíš uzdravuje hluchoněmého

Toto setkání proběhlo v kostele formou bohoslužby. Na příběhu uzdravení hluchoněmého člověka jsme si mohli uvědomit, co znamená naslouchat a mluvit. Podobně jako hluchoněmému z našeho příběhu, i nám Ježíš říká: „Effatha! Otevři se!“

22. dubna – Dnes budu tvým hostem

Příběh celníka Zachea je krásným znázorněním toho, co je v životě člověka důležité. Celník, který měl mnoho peněz, ale nikdo ho neměl rád, bych schopný po setkání s Ježíšem otevřít své srdce a to, co nakradl rozdat. Ježíš ho uzdravil, podobně jako i nám takové uzdravení nabízí ve svátosti smíření.

26. dubna – Podobenství O ztraceném synovi a milosrdném otci

Na pozadí jednoho z nejkrásnějších příběhů Bible jsme si mohli uvědomit, že svátost smíření a oslavou radosti z návratu člověka do domu svého Otce. Hřích je přebývání v domě smutku a nedostatku. Otec člověka vyhlíží a navrací mu znovu důstojnost Božího dítěte.

3. května – Ježíš nás učí žít v tichu a modlitbě

V tomto náročném setkání jsme se pokusili zjistit, odkud Ježíš čerpal svou sílu pro setkávání s lidmi. Byla to modlitba, důvěrné setkání v tichu s Otcem. Na Ježíšovi bylo toto setkání poznat a proto i učedníci prosili, aby je naučil modlit. Ježíš nám dal jako dar modlitbu Otče náš.

10. května – Chléb náš vezdejší dej nám dnes

Při slavení eucharistie užíváme chléb. On je Božím darem a zároveň výsledkem naší práce. Chléb symbolizuje zároveň i naše spojení s Bohem a druhými lidmi. Než vznikne, je třeba dlouhého času a příznivých okolností. Podobně je to i s námi, s naším společenstvím.

17. května – Všichni jedli a všichni se nasytili

Tímto setkáním jsem prohloubili téma z předcházejícího týdne. Chléb, který je znamením a také prostředkem nasycení jsme rozjímali na pozadí biblického příběhu rozmnožení chlebů. Když chléb, který je Božím darem a také plodem naší práce nabídneme Ježíši, můžeme zakusit, že u něj není nedostatek. Ježíš láme chléb pro všechny, podobně i my můžeme lidem kolem sebe dávat a přitom nám neubude: radu, úsměv, radost...

24. května – Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny

Radostí naší víry je to, že Bůh nám v Ježíši jednou provždy dává plnost života. To, co ji ubírá je častokrát právě naše vina, když druhým ubližujeme nebo oni nám. Ježíš nás vede ke smíření a odpuštění a to jak mezi sebou, tak i vůči Bohu. Jednou z důležitých svátostí je svátost smíření, kterou nám Bůh odpouští to, čím jsme zranili náš vztah k němu. Tímto setkáním se připravujeme na setkání se s Ježíšem právě v této svátosti.

30. května – Jestliže pšeničné zrno zemře, vydá užitek

Pokračujeme dalším setkáním a naším tématem je opět obilné zrno. Obilí je základem pro chléb, ale aby ten mohl vzniknout a nasytit nás, tak musí před tím mnoho obilným zrn "zemřít" a umožnit tak vyrůst mnoha jiným zrnům, která pak semeleme na mouku pro chléb. Tento význam je skrytý i ve svátosti Eucharistie, která nám zpřítomňuje Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání. A není tedy náhodou, že se tak děje pomocí chleba, který nabízíme při mši svaté Bohu jako Boží dar, ale i jako plod naší práce, našeho vlastního "umírání" pro druhé.

8. června – Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti

V tomto setkání jsme se zamýšleli na vinným hroznem a vinným keřem. Aby víno dozrálo, je třeba živin, vody, slunce, ale hlavně čas. A také je nezbytné, aby každá větev keře zůstala spojená s kmenem. Ježíš používá obraz keře vinné révy k tomu, aby nám předal zkušenost s tím, že je nezbytné zůstat s ním ve spojení. Zároveň je zde také obsažena skutečnost, že právě spojení s Ním nám umožňuje dozrát a přinášet ovoce, které bude trvalé.

14. června – Ježíš slaví se svými přáteli poslední večeři

Tentokrát se scházíme v kostele na bohoslužbě při příležitosti připomínky Ježíšovy poslední večeře se svými přáteli. Je to den před jeho smrtí a před svým odchodem nám odkázal památku na své umučení tím, že nám přikázal slavit tutéž večeři, kterou on slavil se svými učedníky. Při této večeři Ježíš ukazuje svým přátelům jak moc je miluje, a to tím, že vstává od stolu a každému z nich umyje nohy. Ježíš vydává svůj život za nás a tehdy, když si všimneme a zakusíme jeho lásku ve svátosti eucharistie, můžeme na jeho lásku odpovědět láskou svou.

17. června – První svátost smíření

Tento den byl pro děti slavnostní: poprve uslyšely hlas Boží, který jim říkal "já ti odpouštím". A od této chvíle budou moci tento hlas děti slyšet pravidelně. Naše setkání jsme začali zamyšlením nad naším domem, kdy je světlý, otevřený a krásný a kdy je zase uzavřený, ošklivý a temný. Přečetli jsme si evangelium o návratu marnotratného syna a pak ho děti mohly prožít na sobě. U Boha je vždy šance náš ošklivý dům proměnit na dům krásný a světlý.

Děkujeme za celé období přípravy a za vše, co jsme v něm mohli prožít a dozvědět se...

Zapisuje Řehoř J. Žáček.

Setkání proběhlo od 19 hodin na faře v Kovářově. Účastni byli všichni členové farní a ekonomické rady. Na programu setkání byly tyto body:

Nejdříve jsem seznámil členy rady s finančním stavem farnosti: aktuální zůstatek na běžném účtu farnosti činí cca 78 tis. Kč, v pokladně je cca 25 tis Kč. Celkem tedy disponujeme 103 tis. Kč.

Dále jsem oznámil, že půjčka od farnosti Hodušín ve výši 70 tis. Kč byla splacena k začátku února 2017. Tím tedy nemáme žádné závazky.

Dalším bodem byla nutnost zajistit revize: komína fary, rozvaděčů kostelů a hasicích přístrojů, hromosvodů. V následné diskusi jsme podpořili myšlenku vybírat především pracovníky z řad farníků nebo obyvatel našich obcí.

Lípy na návsi před kostelem v Předbořicích. Na minulém jednání jsme konstatovali, že poprosíme Obec Kovářov o řešení neuspokojivého stavu porostu na předbořické návsi. Pan dr. Kahoun se této záležitosti ujme a pokusí se iniciovat určité kroky na jednání zastupitelstva Obce.

Dále jsem se zeptal, jaký je stav týmu stavitelů jesliček. Podle informací paní Robové ke stávající partě dobrovolníků přibyli dva noví, čímž by měla být schopnost i nadále jesličky v kostele stavět, vyřešena.

Následně jsme pozitivně zhodnotili přesun sobotní mše svaté z deváté hodiny na dřívější osmou. Tento čas všem vyhovuje více.

Další delší čas jsme věnovali diskusi nad programem Noci kostelů, která se uskuteční 9. června. Požádal jsem členy rady, aby popřemýšleli, jaký atraktivní program bychom návštěvníkům mohli nabídnout? Padly návrhy na uspořádání výstavy liturgických předmětů a oděvů, stručné představení křesťanství, liturgická hra a zpěv, představení varhan. Mimo to před kostelem by mělo být stále umístěna informace, která podává informace o kostelu – komu je zasvěcen, stručná historie, důležité osobnosti, odkaz na webové stránky.

Paní Robová navrhla úpravu hrobu P. F. Palečka: je třeba jej přebrousit. Pokusím se oslovit příslušné firmy, které by tuto práci provedli a do příštího setkání farní rady nechám zpracovat příslušné cenové nabídky.

Program schůze skončil ve 20:15.

Zapsal Řehoř J. Žáček.

Setkání se uskutečnilo v sobotu od 9:45. Zúčastnili se: Luboš Bolek, František Krejčí, Petr Marešovský, Marie Robová, Jiří Soukup, Ludmila Zajíčková, Marie Wudiová a Jaroslav Kahoun. Jednání vedl Řehoř J. Žáček.

Na programu bylo:

  1. Zhodnocení velké investiční akce roku 2016 a tou byla oprava střechy farní budovy. Celkové náklady činily 364 tisíc korun, přičemž obec Kovářov nám přispěla ve dvou letech celkem 100 tisíci korunami, obec Hrazany 20 tisíc. Zároveň jsme si z farnosti Hodušín vypůjčili 70 tisíc, které budeme mít splacené brzy po Novém roce. Jednomyslně jsme tuto opravu zhodnotili jako zdařilou a kvalitní a vyjádřili naději, že střecha nám bude sloužit dlouhá léta.
  2. Finanční stav farnosti: běžný účet 8 tisíc Kč, pokladna 55 tisíc Kč.
  3. Pan J. Kahoun navrhl osadit okap nad schody na kruchtu do kostela a nabídl se, že tuto záležitost zařídí, což bylo schváleno.
  4. Dále jsme diskutovali nad nutností revizí elektrických rozvaděčů, komínů, hasicích přístrojů, hromosvodů. Na tyto práce budeme preferovat vždy místní řemeslníky.
  5. Dalším bodem byla situace péče o kněžské hroby. Jejich péče je rozdělena následovně: hrob P. Palečka obstarává paní Fedrová, hrob P. Zítka pravidelnou péči nevyžaduje, hrob P. Bodláka a Kopty zajišťuje pan Bolek, hrob P. Skaly je v pořádku a nevyžaduje zatím řešení.
  6. Dalším bodem byla připomínka žalostné situace lip před kostelem v Předbořicích. Zde bylo rozhodnuto intervenovat s žádostí a probírku na Obci Kovářov.
  7. Dalším bodem je stárnoucí tým stavitelů jesliček. Pokusíme se sehnat nové, mladší pomocníky.
  8. Sobotní ranní mše svatá je dosud slavená v 9 hodin ráno. Zazněl návrh ji posunout na 8. hodinu ranní. Tento návrh jsme přijali.
  9. Dalším bodem byla připomínka k úrovni kázání při mši svaté. Byla vznesena prosba, zdali by se nemohlo kázat o tématech bližších návštěvníkům bohoslužeb. Což jsem přislíbil.

Celé setkání skončilo pak v 11:15. Všem děkuji za účast a podnětné připomínky a za nabídku pomoci.

Řehoř J. Žáček.

Stránky